Nandu pampový je mnohem menším druhem pštrosa, než je nejznámější pštros dvouprstý. Pochází ze stepí a savan Jižní Ameriky (Brazílie, Argentina, Bolívie), v dospělosti váží pouhých 20 až 25 kg a měří do 150 cm. Ve zbarvení samců a samic jsou pouze neznatelné rozdíly, samice je o něco světlejší a nemá tak černý krk. Žijí v malých hejnech a umí velmi rychle běhat, přičemž křídly si pomáhá udržet rovnováhu.

Chovné podmínky

Největších chovatelských úspěchů se dosahuje ve skupinách čítajících jednoho samce a dvě samice, v páru samec samici vyčerpává. Minimální plocha pro chov trojice pštrosů činí 500 m2. Nandu je pták otužilý a celoročně může být chován venku, vyžadují ale závětří a nevytápěnou stáj.

Proč chovat nandu pampové?

Jde o pštrosy vznešené a velmi zajímavé. Jejich chov je možný čistě ze záliby, nebo pak pro užitek, kterým jsou vejce, pštrosí maso, kůže a peří. Pštrosí maso je zdravé a chutné, vejce jsou považována na celém světě za delikatesu.

Krmení dospělých nandu pampových

Nandu není na krmení náročný, nesmíme ho ale překrmovat a musí mít neustálý přístup k vodě. V přírodě se živí plody, semeny a listy, občas vezme zavděk hmyzem a drobnými obratlovci. V zajetí krmíme dospělé pštrosy ovesnými vločkami, pečivem, ovocem, zeleninou, vařenou rýží, v menším množství mohou dostat vařené maso, tvaroh, vejce natvrdo, hmyz, kuřata nebo drobné hlodavce.

Čím krmit mláďata

Kuřata nandu pampových se v přírodě živí především hmyzem. Zpočátku je krmíme cvrčky, šváby a moučnými červy, později přidáme míchanici (tvaroh, vařená rýže, šrot, mletá zelenina, namleté zelené rostliny – smetánka, kopřiva, salát…). Potrava nesmí být příliš bohatá na živiny, aby nedocházelo k nerovnoměrnému růstu a poruchám pohybového aparátu. Jako první potravu je nejlepší nabídnout druhý den od vylíhnutí (první krmivo nepřijímají) granulovanou směs určenou přímo pro kuřata pštrosů. Od tří měsíců pak přijímají potravu stejnou jako jejich rodiče.

Rozmnožování nandu pampových

Samec se v době hnízdní páří s několika samicemi. Ty snáší během několika dní do mělkého hnízda v zemi 10 a více vajec o hmotnosti okolo 600 g. Na vejcích sedí samec, a to v průměru 40 dní. Mláďata se líhnou v jeden den. Rodina hnízdo brzy opouští. Kuřata musí mít dostatek pohybu, nejlépe v travnatém výběhu, což je spolu s vyváženou výživou základem pro zdravý pohybový aparát. Již po prvním roce dosahují mláďata velikosti dospělce, pohlavní zralosti dosáhnou v roce následujícím.

Inkubace vajec

V našich chovatelských podmínkách je nejrozumnější vejce odebrat a uložit do líhně. Nejprve je zbavíme nečistot, osušíme a skladujeme v teplotě okolo 15°C s mírným pootočením alespoň 2x denně. Do líhně je vkládáme až při větším počtu. Teplota v líhni by měla dosahovat 36,3°C, doba inkubace je 35 až 40 dní. V automatické líhni se vejce otáčejí sama, v ostatních je musíme několikrát za den pootočit.

Kuřata po vylíhnutí

Po vylíhnutí necháme kuřata v dolíhni než oschnou a poté je přemístíme do místnosti s umělou kvočnou a teplotou pod výhřevem 35°C, tu postupně během 2 týdnů snižujeme na 25°C. Vhodnou podestýlkou je koberec, jiný typ kuřata konzumují a to napáchá škody. Nebezpečný je průvan i nízká teplota, zároveň nesmíme podcenit větrání. Ve slunných dnech můžeme kuřata na chvíli přemístit ven do ohrádky, nesmí ale zmoknout!

Další články z rubriky


Štítky: , , ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.