Jehňata se rodí přibližně po 150 dnech březosti. Podle plemene a četnosti vrhu váží jehně po narození od 3 do 6 kg. Je potřeba, aby měla bahnice k dispozici klidné a čistí prostředí, po porodu je dobré umístit ji do samostatného boxu nebo prostoru o dostatečné ploše minimálně 2 m2, aby měla celá „rodinka“ soukromí. První měsíc života je pro jehně kritický.

Okamžiky po narození

Matka jehně očistí, osuší, a zpravidla sežere zbytky plodových obalů. Po porodu je potřeba provést desinfekci pupečního pahýlu. Ve chvílích brzy po narození se jehně většinou snaží postavit na nohy a je žádoucí, aby se napilo do 2 hodin mleziva, které je nezbytnou součástí jeho výživy a položí základ pro dobrou imunitu jedince. Pokud se mu to nedaří, je lepší mu pomoci nebo jej, pokud to nejde jinak, napojit lahví s dudlíkem. Ve větších chovech je dobré mít k dispozici zmražené mlezivo, kdyby se stalo, že bahnice jej nebude mít dostatek nebo uhyne. V případě nouze lze použít mlezivo kozí nebo kravské, případně zkusit jehně přidat k jiné matce.

Nezbytné mlezivo

Má vysokou výživovou hodnotu, posiluje imunitu a zároveň slouží k pročištění trávicího ústrojí. Přijmout by jej jehně mělo minimálně 50 ml na kilogram své hmotnosti denně, přičemž pije přibližně každé 3 hodiny. Pokud je jehňat ve vrhu více, je třeba dát pozor, aby bylo mleziv a následně mléka dostatek, a některé jehně nestrádalo.

Mléčná výživa jehňat

Po několika dnech se mlezivo mění v mléko, které tvoří dalších 14 dní základ stravy jehněte. Bahnice pobývá s jehňaty ve stáji nebo na pastvě, záleží na období, do kterého se narodily, počasí a zdravotním stavu. Od druhého týdne jehňata pomalu začínají ochutnávat pastvu a jadrná krmiva, přičemž jehně stále saje mléko v pravidelných intervalech. Jako náhrada mateřského mléka, pokud bahnice mléko nemá nebo uhynula, se používají speciální mléčné náhražky.

Rozvoj předžaludků

Od 14 dnů věku tedy začíná takzvané období kombinované výživy, kdy jehňata kromě mléka přijímají i seno a pastvu. Je to důležité především pro to, aby se rozvinula jejich trávicí soustava, osídlila se potřebnými mikroorganismy a začala správně naplno pracovat. Rozvíjí se předžaludky a bachorová mikroflóra a plně funkční je činnost bachoru okolo 9. týdne, kdy už jehňata přežvykují. Pokud se zvolí pastevní výkrm, jsou jehňata na pastvě spolu s matkami, kde zůstávají většinou až do porážky.

Odstav jehňat

V našich chovech se praktikuje odstav velmi raný, časný nebo tradiční.

  • Velmi raný se provádí u dojných ovcí v období 2 až 4 dny po narození, kdy se mlezivo mění v mléko a jehňata jsou krmena mléčnou krmnou směsí z mléčných automatů, ustájena jsou ve větších skupinkách. Odstav od mléčné krmné směsi pak probíhá okolo 7. týdne věku.
  • Časný odstav spočívá v tom, že se jehně co nejdříve navyká na příjem sena a jádra přičemž příjem mateřského mléka je regulován a jehňata jsou přikrmována doplňkovou směsí pro časný odstav. Provádí se u plemen dojných a při potřebě intenzivní reprodukce. Při odstavu je jehně staré 30 až 60 dní při hmotnosti minimálně 12 kg.
  • Tradiční odstav má za cíl odstavovat jehňata co nejpozději. Jejich tělesná hmotnost by měla být 22 kg a u matky jsou 80 a více dní. Je to nejjednodušší a nejlevnější metoda. Co nejdříve po narození jsou jehňata s matkami pouštěna na pastvu, kde si navykají postupně na příjem pevného krmiva a rozvíjí se jim předžaludky přirozeným a neuspěchaným způsobem.

Další články z rubriky


Štítky: , , , , ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.