Želvy patří mezi populární chované plazy. Dělí se na tři hlavní skupiny, a to želvy suchozemské, želvy sladkovodní a želvy mořské. Podle toho, jak ukrývají hlavu, rozlišujeme želvy skrytohlavé (hlavu sklápějí do strany, většinou vodní) a skrytohrdlé (hlavu zasunují esovitě rovně mezi nohy, převážně suchozemské).

Suchozemské želvy

Tyto želvy mají více klenutý krunýř, než vodní. Nohy jsou silnější, přizpůsobené k nesení těžkého těla. U nás se nejčastěji setkáme s želvami druhů Testudo a Geochelone. Většina druhů patří mezi chráněné CITES, každá želva podléhá registraci. Otázka potřebných dokladů je poměrně složitá, je třeba vše pořádně nastudovat a zjistit. Želvy je nejlepší pořídit od dobrého chovatele. Přepravujeme je v neprůhledných boxech (děsí je rychlé pohyby). Dobře musíme zvolit druh želvy, podle chovatelských zkušeností a podmínek, které můžeme poskytnout (zahrada x panelový dům). Koupit si můžeme želvu malou i dospělou, péče je podobná, jen je třeba u mladých více dbát na hydrataci. Dvě želvy se lépe adaptují na nové prostředí, samotnému jedinci to trvá delší dobu.

Způsoby chovu

Chov ve venkovním výběhu je přirozený, a pro mnoho druhů více vhodný. Výběh by se měl nacházet na jižním svahu, oplocení musí být 50 cm vysoké, s dalšími 20 cm v zemi. Za nepříznivého počasí se želvy musí mít možnost schovat do nějaké ubikace (nejlépe s odklopnou střechou a vystlané slámou). Bouda nemusí mít podlahu, želvy rády hrabou. Ve výběhu by se měla nacházet velká mělká miska na vodu, do které se želvy za teplých dní „naloží“. Terén by měl být členitý.

Druhým způsobem je chov v teráriích. Čím více prostoru vyčleníme, tím lépe. Minimální půdorys pro 1 -2 roční želvičky je 70 x 40 cm, ale ten se do 2-3 let stane nedostačujícím. Substrát může být různý, nejčastěji hobliny nebo směs rašeliny s pískem. Důležité je vyhřívání. To by mělo jít shora (například reflektorové žárovky). Topné kameny a rohože jsou nevhodné. Přímo pod žárovkou v substrátu by měla být teplota 35-40°C, ale želva musí mít možnost se ochladit v dalších částech terária. Většinou stačí svítit tři hodiny ráno a tři odpoledne, pokud je ubikace na světlém a teplém místě. Na tmavém místě je nutné osvětlení zářivkami 10-12 h denně. Dalším vybavením je miska s vodou a miska s krmením.

Dostatečná vlhkost je zásadní. Na noc je nejlépe substrát zalít vodou asi jednou za 4 dny. Přes den želva snese větší sucho. V jejich domovině nemají dost vody k pití, ale každou noc padá rosa. Pokud želva je v suchém prostředí a vodu si nahrazuje pitím, nesnesou to její ledviny. Správná teplota je důležitá, želvě nevyhovují neměnné podmínky. Proto jsou venkovní želvy odolnější. Želva musí mít možnost volby teploty, a na noc by mělo být více chladno.

Krmení

Želva potřebuje správný poměr vápníku a fosforu k vývoji kostry a krunýře, a to 2:1. K tomu, aby vše fungovalo, je ještě zapotřebí dalších prvků, a také vitamínu D3. Ten se dá lehce předávkovat! Používáme účinné výbojky, pak D3 nepotřebujeme přidávat, nebo jej v případě potřeby velice opatrně podáváme (pozor na správné dávkování!)Pokud bude občas želva na slunci, je po starostech.

Suchozemské želvy jsou spíše býložravé, ale rozhodně nepohrdnou žížalou nebo třeba hlemýžděm. V přírodě se želvy setkávají většinou s nutričně velmi chudou potravou, a tak bychom to měli i nechat v zajetí.

Základem krmné dávky by měly být pampelišky, jitrocel, čekanka, vojtěška, jetel, různé plevely, bodláky a další druhy zelených rostlin, zkrátka taková luční směs, čerstvě posekaná.  Želvy mají rády i různé netřesky a sukulenty, ibišek, jahodník, maliník, ostružiník a afrikány. Zelenina a ovoce jsou vhodné pro zpestření. V zimním období podáváme seno, čínské zelí. Nevhodné jsou všechny saláty! Občas můžeme podat speciální granule. Jako pamlsek (opravdu velice zřídka!) můžeme podat kousek banánu, moučného červa, psí granuli, ovesné vločky, vařenou těstovinu nebo kousek masa.

Příliš bohatá strava a ideální podmínky v teráriu mohou vést k nadměrnému růstu a špatnému zdravotnímu stavu želvy. Želvy mohou být přetučnělé, rachitické, mají špatná játra, ledviny a srdce, deformovanou kostru i karapax. Tomu bychom se měli vyvarovat studiem správné literatury a poskytnutím správných podmínek.

Rozmnožování

Rozmnožování želv a odchov mláďat jsou otázkou pouze zkušených chovatelů. U evropských druhů je potřeba zimování (o které se rozhodně nepokoušíme bez dostatku znalostí, je to vždy riziko) a nejlépe venkovní chov. K rozmnožování musí být jedinci pohlavně dospělí. To je u každého druhu v jinou dobu. K páření dochází většinou v dubnu a květnu (délka světelného dne a postavení slunce). Některé samice si dokáží semeno uchovat v těle 3-4 roky. Po nakladení samice vajíčka zahrabávají. Většinou se pak dávají do umělé líhně s vlhčeným substrátem (vermikulit), pozor, vejce se nesmí při přenosu otočit. Dbáme na optimální teplotu a vlhkost. Vylíhnutá mláďata umístíme nejlépe samostatně od dospělých, a krmíme drobně nakrájenou vhodnou potravou.

Sladkovodní želvy

Obývají teplejší řeky po celém světě, jsou spíše rybožravé, ale nepohrdnou ani rostlinnou potravou. Krunýř má hydrodynamický tvar. Nohy jsou uzpůsobené plavání i lezení po souši, jsou více zplacatělé. Dovedou v určitém rozsahu dýchat kůží pod vodou. U nás se v chovech nejčastěji setkáme s želvou nádhernou (Trachemis skripta), ozdobnou, bahenní a kajmankou. Želvu pořídíme nejlépe od chovatele, minimálně dva jedince, aby netrpěli samotou. Samice jsou snášenlivější, dorůstají větší velikosti, mají kratší drápy a ocas.

Ubikace pro chov

Pro želvy nádherné si připravíme akvaterárium (část souše, část vody). Čím větší, tím lepší, želvy vyrostou do délky až 30 cm. Vody by mělo být tolik, aby mohly plavat, ale vždy dosáhly i na dno. Umístíme zde i stabilní kámen nebo jinou formu ostrůvku. Nad ostrůvek umístíme do vhodné výšky zdroj tepla (asi 25W). Teplota vody by měla být asi 25°C. Vodní rostliny většinou nevydrží déle než pár dnů. Filtry většinou nestačí, takže měníme vodu co 1-2 týdny.

Chovat můžeme želvy nádherné i ve venkovním jezírku, zde je potřeba nastudovat podmínky, a prostor oplotit.

Krmení

Vodní želvy jsou spíše masožravé, ale občas rostlinnou potravou nepohrdnou. Krmíme je speciálními granulemi, moučnými červy, sarančaty, kočičími granulemi a masem. Nejlepší je mít v mrazáku ryby, které rozmrazíme, vykostíme, a podáváme nakrájené na vhodně veliké kousky. Dospělé želvy většinou přijímají i rostlinnou potravu (čínské zelí, trávu, ovoce, zeleninu).

Rozmnožování

K páření dochází na jaře, po zimování. Samice klade vejce do písku, my je poté sebereme a dáme do inkubátoru. Teplota by zde měla být 28-30°C. Mláďata se líhnou po třech měsících. Ty umístíme do mělké a teplé vody. Až poté je přemístíme k ostatním. Krmíme je nakrájenými granulemi, a dbáme na dostatek vápníku a vitamínů.

 

 

Další články z rubriky


Štítky: , , ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.