Agresivita sice patří k běžnému repertoáru šelem (lov, obrana teritoria, hierarchie smečky, obrana před napadením…), u psa chovaného doma je ale vůči lidem nebo domácím zvířatům nežádoucí. Pes vrčí a kouše? Něco jste zanedbali a je zapotřebí s tím okamžitě něco dělat. Někdy třeba i za pomoci odborníků. Agresivita se řadí k nejčastějším problémům v soužití pes-člověk.

Nejprve je třeba agresivní chování posoudit, typů agresivity totiž rozeznáváme několik a každý se řeší jiným způsobem.

Agresivita vůči jiným psům

Hlavní příčinou této agresivity bývá nedostatečná socializace v raném mládí. Na vině mohou být i malý respekt k pánovi nebo genetické předpoklady psa. Mnoho psů se cítí silných se svým páníčkem „za zády“, ve kterém cítí ochranu, zejména při napjatém vodítku, a dovolí si mnohem více. Ideální je začít venčit v přítomnosti jiných psů, psa vzít na cvičák, do psí školičky, za přítomnosti zkušeného výcvikáře psa naučit přirozenému chování ve smečce. V agresivitě psa bezděky nepodporovat. Jen častým kontaktem se psy se váš pes naučí, jak se chovat. Agresivní chování je třeba ihned přerušit (nekřičet, ale například trhnout vodítkem, odpoutat psovu pozornost, vylekat jej nějakým zvukem…).

Agresivita doma

Mnoho majitelů se svého psa bojí a doma mu raději ustoupí. Paradoxně se jedná hlavně o malá psí plemena. Pejsek obsadí křeslo a vrčí, nechce pustit žvýkací kost a tak podobně. Jedná se o agresivitu pro získání výhod a svědčí o majitelově nízkém postavení vůči psovi. Problém se projevuje, když pes dělá nějakou pro něho zajímavou a důležitou činnost, ve které ho rušíte. Základem pro eliminaci tohoto chování je nikoliv fyzicky se psa snažit potrestat. Zaměřte se na upevňování vašeho dominantního postavení ve smečce, výcvikem i běžným chováním. Pes se zařadí tam, kam paří. Někteří psi jsou více dominantní a u nich to bývá obtížnější. Pozor, řád musí dodržovat všichni členové rodiny, i děti!

Agresivita ze strachu

Obranná agresivita vyplývá ze strachu zvířete. Pes se cítí zahnán do úzkých a má potřebu se bránit. Bývá přikrčený, uši přitisknuté k hlavě, ocas vtažený mezi nohy, zuby vyceněné. Varuje, že se hodlá bránit. V takovém psovi je třeba postupně vzbudit důvěru a posílit jeho sebevědomí. Mnohdy k těmto situacím nedochází doma, ale třeba u veterináře nebo v psím salonu. Psa nechlácholíme, ale ani netrestáme. Využijeme postupné přivykání, chce to trpělivost, která ale přinese ovoce. Za dobré chování jej odměníme.

Agresivita lovecká

Pes je od přírody lovec, nejde tedy vlastně ani tak o agresivitu, jako spíš o nežádoucí chování. Na domácí zvířata jej můžeme přivyknout, stejně tak učit odvolání, pokud venku začne lovit zvěř, nemusí to být ale na 100 %. Někdy psi svůj lovecký pud přenesou na lidi nebo pohybující se objekty (běžci, cyklisté, motorky, auta…). Jakýkoliv příznak loveckého chování, pokud je nežádoucí, musíme u psa zbrzdit hned v počátku. Někdy je úplné potlačení nemožné. Pozor na volný pohyb psa tam, kde by hrozil kontakt s volně žijící zvěří.

Agresivita na první pohled bez příčiny

Někdy se u psa projeví patofyziologická agresivita, jež může mít příčiny v nemoci nebo poranění.

Další články z rubriky


Štítky: ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.