Voliéra slouží především jako venkovní, případně vnitřní obydlí pro ptáky. Jak si ji postavit vlastníma rukama?

Volba velikosti, umístění a materiálu voliéry

To, jak velkou voliéru stavíme, závisí nejen na financích, ale především na chovaném druhu zvířat a jejich počtu. Ideální je celoroční voliéra se zálety dovnitř, další možností jsou voliéry sezonní. Každý druh má jiné nároky na prostor. Od zvolené velikosti se odvíjí výběr materiálu. Pro malé voliérky mohou postačit dřevěné hranoly, pro velké raději pořídíme ocelové pozinkované či hliníkové profily. Dřevěnou konstrukci volíme spíše do interiéru nebo do dobrých povětrnostních podmínek. Voliéra by měla stát v závětří. Pokud stavíme voliéru do interiéru, nemusí být tak odolná, dřevěné profily postačí. Dřevo se ale hůře udržuje v čistotě a desinfikuje. Hliník je materiálem velmi lehkým, ocelová konstrukce je sice dražší, ale má dlouhou životnost.

Jaké pletivo?

Volbou číslo jedna bude speciální pevné voliéroví pletivo, bodově svařované. Oka by měla být čtvercová, nikoliv obdélníková, do kterých pták snadněji strčí zobák. Nejjistější jsou oka 20×20 mm, u kterých ani nebývá potřeba tak silný drát. Ocelové pletivo je vhodnější než pozinkové, nicméně dražší. Pozor, nekvalitním pozinkovaným pletivem se ptáci mohou snadno otrávit při jeho ozobávání! K profilům pletivo připevňujeme například pomocí samořezných šroubů a podložek. Do dřevěné konstrukce se může „nastřelit“ sponkovací pistolí. U země můžeme naistalovat plný materiál, například plech, pro zvýšení bezpečnosti zvířat. Minimálně mezi jednotlivými výlety by mělo být pletivo dvojité s dostatečným rozestupem.

Na co také myslet

Při stavbě voliéry je samozřejmě nutné myslet i na takové věci, jako jsou voda a elektřina v zázemí. Hodit se budou elektrické zásuvky, světla, topná tělesa, případně výstupy pro monitorovací kamery. A komu by se chtělo při větším množství ptáků denně tahat vodu na velkou vzdálenost? Voliéry je navíc třeba čistit, a k tomu je voda nezbytností. Zázemí voliéry může být dřevěné nebo zděné, praktické bývá propojit zázemí voliéry se zázemím domu. Australské druhy dřevěné stavby pravděpodobně nezničí, naproti tomu druhy jihoamerické, africké a asijské by v dřevěných stavbách chovány být neměly. Voliéry se zděným zázemím mohou vyjít na statisíce, svou roli tedy samozřejmě hrají dostupné finance.

Jednání s úřady

Při stavbě velkých voliér se neobejdete bez projektové dokumentace a stavebního povolení s následnou kolaudací po dokončení, u menších bude stačit stavební ohlášení. Pokud půjde o menší stavbu bez pevných základů, kterou lze stěhovat z místa na místo, není nutné ani ohlášení.

Finální práce na voliéře

Veškeré kmeny a velké vybavení dovnitř raději nanosíme před namontováním poslední stěny, do dvířek by se nemuselo vejít. Částečné zastřešení venkovního výletu zvolíme například z průhledného polykarbonátu. K zastřešení se mohou hodit OSB desky a tašky nebo plech.

Zázemí voliéry

Výbornou vychytávkou jsou dvířka pro kontrolu hnízdních budek a také výsuvné krmné pulty. Praktické jsou keramické obklady, které se snadno čistí. U venkovní strany výletu použijeme mrazuvzdorný materiál, uvnitř postačí klasické obklady. Světlý odstín prostor opticky prosvětlí. U světel myslete na časovač zapínání a vypínání, případně uvažujte o stmívači, který začne v určitou hodinu snižovat intenzitu světla v záletech až na úplnou tmu. Zasouvací okénka mezi venkovním výletem a zázemím je dobré vyřešit s ovládáním na dálku pomocí lanka.

Další články z rubriky


Štítky: , , ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.