Kozy jsou velice společenská, veselá a užitkově zajímavá zvířata. Vždy chováme minimálně dva jedince, protože o samotě by strádaly. Možných plemen je více, u nás nejčastěji narazíme na kozu bílou krátkosrstou nebo hnědou krátkosrstou. Kozy jsou významné především pro agroturistiku, produkci mléka, vypásání a tvorbu krajiny.  

Podmínky chovu

Koza nemá vysoké nároky na ustájení a prostor. Stačí jim pastva a přístřešek, kam se mohou schovat. Známá je ale svou vybíravostí a mlsností, díky kterým ovšem má velice kvalitní produkty. Kozy mají rády společnost člověka, a také pravidelnost v péči o ně. Dojení se stává po pár pokusech snadnou a rychlou záležitostí. Kozy nemají rády déšť, silný vítr, mokro a vlhká místa. Je důležité, aby měly kozy dost činnosti, jinak se nudí, a může docházet i ke stereotypnímu chování (zlozvykům). Instalujeme tedy různé prolézačky a zábavné věci do výběhu, které obměňujeme (kmeny stromů, velké kameny, vyrobené houpačky atd.) Potřebují pravidelnou úpravu paznehtů a odčervení, někdy odrohování.

Mezi nejčastější zdravotní problémy patří parazitózy, záněty mléčné žlázy, problémy s paznehty, metabolické a trávicí poruchy.

Pastva a krmení

Objemové krmivo je naprostým základem, jedná se o trávu (pastvu) a seno. I v létě krmíme k pastvě jednou denně seno. Další složkou potravy je vojtěška a pšeničný šrot. Zejména během laktace přidáme oves (celá zrna), ječmen (nahrubo našrotovaný), kukuřičný šrot nebo granulovaný sladový květ. V době březosti přidáváme řepné řízky a mrkev.

Jako doplněk stravy může posloužit lněné semínko, jablka, uvařené brambory nebo tvrdé pečivo. Dále kozy potřebují sůl nebo solný liz s vitamíny a minerály.

Kozy samozřejmě potřebují čistou vodu k napájení, ovšem jsou přizpůsobené i ke krátkodobému nedostatku nebo omezenému příjmu.

Říje a připouštění

Připouštění probíhá plemenným kozlem v sobě od srpna do prosince. Zařadíme do plemenitby kozičky od 35 kg a kozlíky od 40 kg. Díky rodokmenu zajistíme, aby křížení nebylo příbuzenské. Kozí říje se nazývá „prskání“. Objevuje se se zkracováním světelného dne. V této době se koza hlasitě projevuje, je neklidná, „mrská“ ocasem a méně žere. Pokud se nezadaří, koza se bude prskat znovu za 3 týdny. Pokud do stáda dáme kozla dříve, třeba už v červenci, stádo se také dříve rozříjí. Pokud zabřeznou všechny kozy, lze ve stádě kozla nechat do jara. Kozlíky oddělte od koziček ve věku 2 měsíců, a také kozla nechte u matky s mláďaty maximálně do 2 měsíců. Připouštění je buď volné ve stádě, nebo řízené (přidržením, vypuštěním kozla a kozy do ohrazeného prostoru za účelem páření). Řízené připouštění má jednu výhodu, a to, že známe přibližné datum porodu.

Březost a odchov mláďat

Březost trvá 5 měsíců (150 dní). Rodí se většinou 1-3 kůzlata. Někdy je potřeba u porodu asistence, nebo dokonce císařský řez. Na rozdíl od ovcí není kůzle při pastvě s matkou, ta jej odkládá a přichází na krmení. Je to z důvodu ochrany před predátory. V ohrožení se celé stádo rozprchne, na rozdíl od ovcí, kdy stádo drží spolu.

Dojení

Kozy se dojí ručně nebo strojně (to je efektivní přibližně od 10 kusů). Intervaly jsou nejlépe 12 hodin. Pokud dojíme méně, bude produkce mléka nižší a naopak. Na podzim dojíme již jen jednou denně, a 6 týdnů před připouštěním přestaneme dojit úplně kvůli regeneraci mléčné žlázy.

Evidence zvířat

Každý chovatel, i jen jedné kozy, musí svá zvířata evidovat, a zároveň registrovat hospodářství. Vede se Stájový registr, a při přesunech zvířat se tato událost nahlašuje na Ústřední evidenci. Každá koza musí být do věku 6 měsíců označena dvěma plastovými ušními známkami.

 

Další články z rubriky


Štítky: , , ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.