V České republice se kachny chovají především na maso a peří. Vejce vodní drůbeže u nás nejsou z hygienických důvodů povolena oficiálně ke konzumaci.  

Plemena kachen

U nás jsou nejčastěji pro užitek chovány tato plemena:

Kachna pekingská

Roste intenzivněji, má vysoké reprodukční schopnosti, a je více domestikovaná. Má tučnější maso. Většinou ztratila hnízdní pud a o mláďata se nestará.  Je tedy nutná umělá inkubace. Hmotnost kachny je 2-3,5 kg, kačerů 4-5 kg.

Kachna pižmová

Jde o zvířata s nižší formou domestikace a mírně nižší užitkovostí. Jsou ovšem nenáročné, mají zachovanou schopnost vysedět vejce a odchovat mláďata. Jednoduše odlišíme samce a samice. Kačer je větší, a má bradavičnatou kůži v okolí očí a na krku. Maso je tmavší a červenější. Má schopnost létat a může zanášet. Pro začínající chovatele, nebo „eko“ chovatele jsou vhodnější. Hmotnost kachny je 1,5 kg, kačerů do 3 kg.

Chovaných plemen je více, populární začíná být třeba indický běžec, který se pohybuje vzpřímeně a chov je poměrně nenáročný.

Zde se zaměříme na chov kachen pižmových.

Podmínky chovu

Potřebujeme jezírko nebo umělou nádrž. Přinejhorším dětskou vaničku. Nejsou tak odolné vůči klimatickým podmínkám jako husy, a potřebují podobné ustájení, jako slepice. Na noc je zavíráme.  V zimě by mohly omrznout. Teplota v noci by neměla klesnout pod -5°C. Jelikož neztratily schopnost létat, někdy je nutno zastřihnout jim křídla (stačí prvních 5 letech), převážně u nových kusů. Pokud nejsou k letu povzbuzovány, tak ale většinou samy nikam nelétají, pouze překonávají ploty nebo se popolétnutím brání nebezpečí. Nepořizujeme se raději ptáky z uzavřených chovů, nebývají tak odolní vůči vnějším podmínkám a nemocem. Nejlepší jsou jedinci, kteří byli přirozeně odchovaní svými rodiči.

Nevhodný je chov domácí vodní drůbeže na místech s divokým ptactvem. Někdy je vhodnější ptáky v zimě pravidelně odčervovat. Kachny jsou o něco odolnější proti některým nemocem (syngamóza, svrab), než husy.

Krmení

Kachny pižmové jsou všežravé. Základem stravy je obilí (pšenice) a tráva. Nepohrdnou žížalami, slimáky, hmyzem, pulci a malými žábami. Neodmítnou zbytky a maso, ovšem zde pozor, abychom jim nepřivodili potíže. Pokud nemají dostatečný výběh s trávou, podáváme jim kromě obilí i nasekanou trávu, směs pro nosnice a písek s plastinem (směs minerálních látek).

Páření, snáška a líhnutí mláďat

Pohlavní dospělost je ve věku 28 týdnů. 1 kačer připadá na 4-5 kachen, nebo chov v párech. Netvoří pevné páry na celý život. Důležitá je nepříbuznost jedinců.  Snáška je 150-180 vajec, může být i více. Snáší denně jedno vejce. Snáška začíná s táním sněhu a prodlužováním dne na jaře. Páření je vhodné na vodní nebo měkké ploše, aby kačer kachnu těžce nezranil. Své hnízdo často schovávají, třeba i do dutin stromů. Zkušené kachny preferují osvědčené místo, kde už hnízdily, nebo hnízda slepic. Upřednostní uzavřené hnízdo nad zemí. Tvoří jej ze stébel suché trávy. Po snesení 15-25 vajec kachna zasedne. Vejce neodebíráme, nebo je nahradíme atrapami. Odebraná vejce (z důvodu škodné nebo riziku zmrznutí) skladujeme naležato při teplotě 10-15°C, a jednou denně otáčíme. Hnízdo opouští na 1-2 hodiny, aby se napojila, nakrmila a vyprázdnila. Zároveň musí odhánět kačera, chtivého páření. Inkubační doba vajec je u pižmovky dlouhá, 35 dní (u kachny pekingské 28 dní). Všechna mláďata se klubou najednou. V tomto období je dobré hnízdo zabezpečit proti škodné a zajistit, aby mláďata nevypadla zbytečně ven a nezmrzla. Můžete průběžně odstraňovat skořápky, aby neznemožnila dalším kachňatům se vylíhnout. Pokud se nějakému mláděti nedaří líhnutí, umístíme jej do líhně. Ale platí, že pokud se kachně nedokáže dostat z vejce samo, půjde o méně životaschopného jedince, který by neměl předávat své geny dále.

Odchov kachňat

Po vylíhnutí jsou kachňat ještě 48 hodin živena ze žloutku, ale již po 24 hodinách ozobávají vše okolo. Již druhý den je kachna vyvádí ven, pokud neprší. Brzo se kachňata koupou spolu s matkou. To napomáhá i přirozenému maštění peří, a pak nepromoknou při dešti. Někdy je možno ke kachně přidat i kachňata pořízená z velkochovu, pokud se výrazně neliší od jejích mláďat (velikostí, zbarvením). Nad 10 kusů není již tak schopná všechny bezpečně ohlídat. Malá kachňata jsou velice zvědavá, je tedy nutno prostor zabezpečit (pozor na jímky, hnojiště, nádoby s vodou, odkud nemohou vylézt, kontaminovanou vodu a podobně. Pokud by byl kačer agresivní k mláďatům, je dobré s ním již dále nechovat. Doporučuje se první týden držet kachnu s kachňaty ve vlastním ohrazeném výběhu. Kachny si svá mláďata velice agresivně brání. V případě nouze lze jako adoptivní matku použít třeba slepici.

Jako krmení je v tomto období vhodná směs K1 nebo VKCH1.  Doma si můžeme namíchat obilný šrot s vajíčkem natvrdo a vitaminovo- minerálním doplňkem. Pokud je dostatečný výběh, stačí dávat šrot a od 14 dnů věku již jen pšenici.

Při extenzivním chovu vyrostou kachny do své dospělé váhy za 4 měsíce.

Další články z rubriky


Štítky: , , ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.