Chov hus v našich podmínkách

Bílá česká husa

Husa domácí patří mezi nejstarší zdomácnělé ptáky. V dávných dobách byla chována jako společenské zvíře, hlídač obydlí, a teprve později ke kulinářskému využití. Zužitkovává se maso, peří, a tuk. Plemen je více, národním českým plemenem je bílá česká husa nebo husa česká chocholatá. Chovat můžeme samozřejmě i husy u nás nepůvodní, jako labutí, landeské nebo třeba pomořanské. Dříve docházelo k pokusům chovat u nás těžká plemena, nebo je křížit s českou husou. Ovšem to se neosvědčilo a genofond byl spíš ohrožen, muselo dojít k jeho regeneraci.  Další ohrožení českého plemene nastalo při kolektivizaci zemědělství. Ovšem čeští chovatelé dosáhli téměř nemožného, a plemeno existuje dodnes. U užitkových hybridů a cizích plemen již vymizel pud sezení na vejcích a péče o housata, to ovšem u české husy neplatí.

Česká husa

Hmotnost husy je asi 4 kg, housera 5 kg. Patří tedy mezi lehčí plemena hus. Zobák je oranžovo-červený, oči modré. Peří je po celém těle čistě bílé. Maso je vynikající kvality, s kratšími vlákny, velmi jemné a šťavnaté. Není tak tučné, jako u jiných hus. Peří je velice kvalitní. Má vysoký podíl prachového peří s dobrou tepelnou izolací (využití- oblečení, lůžkoviny, spací pytle). Konkurovat mu nemůže žádné jiné plemeno. Jde o tvora dlouhověkého, kterého můžeme chovat 10 let, ale výjimečně třeba i 20 let. Typický je hlasitý křik, který si neodpustí ve dne ani v noci.

Podmínky pro chov

Jde o zvíře nenáročné na péči a podmínky, přizpůsobené povětrnostním vlivům a místním geografickým podmínkám, a přitom má vysokou užitkovost. Extenzivní chov (chov mimo velkochovy, u drobnochovatelů) je u nás znovu obnovován a stále více populární. Po většinu roku se husa postará sama o sebe. Člověk jí musí poskytnout pouze jednoduché ustájení, skromné krmení a prostor na vysezení vajec a odchov mláďat. Chov probíhá nejčastěji ve skupinkách, nejvíce 3 husy na jednoho housera. V přírodě husy žijí v párech, což je samozřejmě možné i v chovu.

K úspěšnému chovu potřebujeme vodní plochu

Krmení hus

Husy jsou býložravci. Základem je pastva, až do období prvních mrazů. Žerou trávu, kořínky, semena trav a obilí (oves, pšenice, ječmen, kukuřice). Přilepšit můžeme jablky, salátem, zelím a tvrdým pečivem.  Rozhodně nepodáváme zbytky z kuchyně. Hmyz, žížaly a slimáky husy nežerou, ovšem pokud housata odchová slepice nebo kachna, naučí se přijímat i tyto složky stravy.

Chovná období

1.      Přípravné

Od začátku listopadu, chovné páry nebo skupinky si na sebe musí dostatečně zvyknout. Husy nesmí tučnět, ale ani strádat. Ve druhé polovině ledna zajistíme snášková hnízda o délce asi půl metru, ohraničená, umístěná tak, aby byly jednotlivé husy od sebe co nejdále. Vnitřek nasteleme slámou nebo senem. Od konce ledna krmíme co nejlépe, přilepšením může být naklíčený oves.

2.      Snáškové

Na počátku února, důležitá je pestrá krmná dávka s dostatkem bílkovin, energie, minerálů a vitamínů. Páření probíhá denně, a nejlépe na vodě. Pokud není k dispozici přírodní zdroj vody, nebo je zamrzlý, postačí větší plochá nádoba s vodou. Snáška probíhá od poloviny února. Postupně snesou 10-14 vajec, obden. Hmotnost vajec se pohybuje od 120 do 160 g. Vejce vyjmeme z hnízda, aby nezmrzly, ukládáme je v šeru při teplotě 10-15°C, a denně otáčíme položená o 180°. Po ukončení snášky vejce vrátíme do hnízda. Husu krmíme celým zrním mimo hnízdo, a zajistíme vodu na pití i koupání. Housata se vyklubou za 30 dní. Mají žluté prachové peří. Odebíráme je do tepla, aby měla matka klid na vylíhnutí dalších housat. Pro přirozený odchov vrátíme housata matce.

Pokud housata nevrátíme, po 2-3 týdnech husa zase začne jevit zájem o housera a začne znovu snášet. Housata nesmí ovšem vidět ani slyšet, jinak by snesla vejce neoplozená. Druhá snáška bývá nižší, 8-10 kusů. Tato housata již huse ponecháme.

3.      Odchov housat

V prvních dnech housata krmíme míchanicí, obsahující sekané kopřivy, mleté obilniny a krmné doplňky. Housátka musí mít přístup k písku a čisté vodě. Při pěkném počasí mohou jít husa s housaty na pastvu. Ve 4 týdnech začínají opeřovat, a pasou se. Podávat můžeme i zrní a krmné doplňky pro vývoj peří. V 8 týdnech jsou již samostatná, a mají nové peří.

Pastva je nejdůležitější složkou stravy

Umělý odchov bez husy– zajistíme dost tepla a ochranu před nepříznivými vlivy. Housata pak mají větší důvěru k člověku. Během prvních 48 hodin si totiž zafixují jakéhokoliv tvora, většího, než jsou ony, kterého vidí první, jako svou matku. Takto odchované husy netrpí velkým stresem při další manipulaci během jejich života. V 10 týdnech jsou již samostatné, ale na noc je zavíráme a přikrmujeme zrním.

S příchodem zimy jsou již husy dospělé, a opět vybíráme jedince k chovu.

 

Další články z rubriky


Štítky: , , ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.