Holubi se u nás chovají na maso, pro okrasu a jako poštovní holubi.

Způsoby chovu

Pokud máme možnost, je výbornou variantou volný chov. Tomu mohou někdy bránit vztahy se sousedy nebo přítomnost dravců v okolí. V tomto případě můžeme chovat holuby ve voliéře, dáme si ale pozor, abychom nevolili vyloženě letová plemena (například rejdiči a vysokoletci). Třetí možností je částečně volný chov, kdy se 1-3 hodiny před setměním holubi vypustí, aby se proletěli (vhodné u kotrláků nebo staváků). Některá plemena jsou naopak pro voliéry velmi vhodná (například masná a rousná).

Holubníky

Nejkrásnějším typem holubníku je tradiční sloupový. Krásně se vyjímá u starých stavení nebo vodních mlýnů. Ovšem s jeho praktičností je to už horší. Není moc přehledný, špatně se k němu dostává a čištění rozhodně nepatří ke snadným záležitostem. Přízemní holubník je mnohem praktičtější, jde o takovou nízkou boudu. Hodí se pro voliérový i vnitřní chov. Pokud si chceme usnadnit manipulaci s holuby při venkovním chovu, přistavíme k němu i malou voliérku, pro případ, že bychom je chtěli chytit, prohlédnout nebo třeba naočkovat.

Parametry holubníku

Jak velký holubník postavit? Závisí to na počtu chovaných holubů a velikosti plemene. Na 10 párů počítáme se 6-8 m2 půdorysu, a 12-15 m3 letového prostoru. Holubník by neměl být moc vysoký, holubi se pak špatně chytají. Měli bychom do něj pohodlně dosáhnout rukama. Výletový otvor se umísťuje minimálně do dvou třetin světlé výšky, aby mláďata nevypadla ven. Čelo holubníku nasměrujeme k jihu, v zimě zde bude více světla. Dobře jej zaizolujeme, v zimních měsících uvnitř musí být co nejtepleji. V létě izolace poskytne chladící funkci a je potřeba zajistit i dostatečné větrání. Nesmí zde být vlhko a průvan.

Vybavení holubníku

K hnízdění slouží takzvané krbce, v počtu podle chovaných párů. Přepážky mezi nimi brání vypadnutí vajec a holoubat. Velikost volíme podle plemene. Každý krbec se skládá ze dvou částí. Holubice totiž snáší ještě před vylétnutím mláďat z hnízda další vejce. Krbce by se měl samozřejmě snadno čistit a udržovat. Hnízda koupíme, nebo vyrobíme ze sena stočeného do věnců. Dovnitř holubníku také umístíme takzvané sedačky, což jsou místa pro odpočinek holubů. Upřednostňují se před bidly s kulatým průřezem, do voliéry jsou vhodná hladce ohoblovaná vodorovná prkna. Výbornou volbou do voliéry jsou samorosty.

Uvnitř holubníku také musíme umístit jedno nebo více krmítek, chráněných před znečištěním stříškou. Odklápěcí střecha usnadní doplňování krmiva. Vhodné je doplnit krmítko svislými dráty, mezi kterými holub snadno prostrčí hlavu.

Pro napájení holubů jsou dobré uzavřené napáječky. Počet napáječek a krmítek musí odpovídat počtu chovaných jedinců. Nízké vaničky nebo jiné nádoby umožní v létě holubům koupel, s hladinou asi 8 cm.

Další zařízení

Pokud máme dostatek místa, můžeme mít ještě jednu voliéru pro „výletky“, protože vylétlá holoubata mají jiné nároky na krmení, a také by měla mít klid na vývoj a dospívání.

Párovací klece slouží k tomu, aby si pár holubů na sebe zvykl a přilnul k sobě.

Krmení holubů

Krmit je potřeba pravidelně ve stejnou dobu. Každý holubář má svůj recept, jak namíchat dobrou směs pro své svěřence. Existují ale i speciálně namíchané krmné směsi nebo holubí granule pro všechna období života holubů, s vyváženým složením. Jejich problémem bývá pouze cena. Směsi namíchané přímo holubáři doma obsahují většinou pšenici, ječmen (ten musí být co nejkvalitnější, jeho špičaté hrany holubům mohou vadit), oves, triticale, kukuřici, hrách pelušku, řepku, proso, slunečnice. Přidávají se pivovarské kvasnice a komplex vitamínů. Poměr složek závisí na období. Pro začátečníka je lepší poradit se se zkušeným chovatelem, nebo použít kupované směsi.

Pravidelně vyměňujeme vodu, vždy spolu s krmením.

Volný prolet

Holubi se drží u svého holubníku, takže je můžeme při částečně volném chovu nechat pravidelně proletět, což vezmou s povděkem. Krátce před setměním se vracejí a v tu dobu je zase zavřeme do voliéry. Pozor si musíme dát na dravce. Někteří chovatelé chrání své hejno pomocí dělbuchů, na které ovšem musí holuby nejdříve navyknout. Kvůli bezpečnosti je dobré zavírat na noc i holubník.

Odchov holoubat

Holubi se párují sami, nebo jim v tom můžeme pomoci uměle, pomocí párovacích klecí. Holubice je vhodné párovat od 1 roku, samce i o něco dříve.

Holubice snáší 1-3 vejce, nejčastěji 2, v rozmezí tří dnů. Na sezení se podílí oba partneři, trvá to 18 dní. První holoubě se většinou vylíhne o den dříve. Prvních 5 dní jsou krmena rodiči kaší tvořenou ve voleti („holubí mléko“), postupně jsou přidávána i nabobtnalá zrna. Po 14 dnech postupně krmí natrávené a dále i nenatrávené zrní.  Ve 3. -5. týdnu opouštějí holoubata postupně hnízdo. Jejich matka se již věnuje další snůšce. Pohlavně dosívají v půl roce. Pokud chceme holoubata pro kuchyňskou úpravu, je pro to vhodné období 25-28 dní od vylíhnutí.

Holoubě

Umělý dokrm

Pokud musíme holoubata v tomto období dokrmovat, použijeme krmnou směs pro papoušky, nebo kaši z rozemleté kukuřice, hrachu a vikve, rozmočené v mléce. Použijeme zpočátku injekční stříkačku, směs zahřejeme na 39°C. Starší holoubata pak krmíme zrny, která spaříme horkou vodou, aby nabobtnala. Přidáváme grit, pro rozemletí potravy ve svalnatém žaludku. Postupně zvedáme podíl nespařených zrnin, a učíme je krmit se z misky.

Nemoci holubů

Každý holubář má vlastní preventivní program, jak nejlépe bojovat s nemocemi v chovu. Jsou to hlavně vnitřní a vnější parazité, bakteriální a virové infekce, poruchy metabolismu a nemoci z podvýživy. Samice mohou potrápit zadržená vejce, a ani úrazy se holubům nevyhýbají, někdy je třeba řešit například zlomeniny. Prevence je základem, zejména co se týče vnitřních parazitů, plísní a bakterií, skvělý je třeba přípravek Acidomid, který se přidává do napájecí vody, a působí příznivě na celkový stav holubů.

Další články z rubriky


Štítky: , , ,

Diskuze k článku, stačí zadat jen: jméno a komentář. Ostatní není povinné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.